STÁJ:	Scuderia Ferrari Marlboro
STÁT. PŘÍSL.:	Španělsko
NAROZEN:	29.07.1981, Oviedo (Španělsko)
VÝŠKA:	171
VÁHA:	67
STAV:	svobodný
BYDLIŠTĚ:	Lugano (Švýcarsko)
POČET GP:	139
VÍTĚZNÉ GP:	21
CELKEM BODŮ:	577.00
POLE POSITION:	18
NEJRYCHL. KOLO:	13
NEJ. UMÍSTĚNÍ:	1. místo v roce 2005 a 2006

1994 Motokáry, mistr Španělska

1996 Motokáry, juniorský mistr světa

1997 Motokáry, mistr Španělska

1998 Motokáry, evropský vicemistr

1999 Euro open formule Nissan

2000 F3000, 4. místo a 1 vítězství, testovací jezdec Minardi

2001 Premiéra v F1 v týmu Minardi, nebodoval

2002 Renault, oficiální testovací jezdec

2003 Renault, 1 vítězství, celkem 55 bodů a 6. místo v šampionátu

2004 Renault, celkem 59 bodů a 4. místo v šampionátu

2005 Renault, 7 vítězství, celkem 133 bodů a zisk prvního titulu mistra světa

2006 Renault, 7 vítězství, celkem 134 bodů a zisk druhého titulu mistra světa

2007 McLaren-Mercedes, 4 vítězství, celkem 109 bodů a 3. místo v šampionátu

2008 Renault, 2 vítězství, celkem 61 bodů a 5. místo v šampionátu

2009 Renault, celkem 26 bodů a 9. místo v šampionátu

2010 Scuderia Ferrari Marlboro

Fernando Alonso patří věkem ke střední jezdecké generaci a v této skupině je jedním z nejzkušenějších jezdců. Má za sebou osm sezón ve formuli 1 a k tomu další rok testování u Renaultu. Po roce 2005 se mohl navíc pyšnit titulem nejmladšího mistra světa ve formuli 1, který o rok později obhájil.

Španělský jezdec na sebe upozornil už v juniorském věku, ve formuli 3000 pak dokázal impozantně zvítězit v belgickém Spa-Francorchamps. Tato trať je považována za jednu z nejtěžších a podíl jezdce na vítězství na ní hraje velkou roli. Alonsův talent neunikl pozornosti Flavia Briatoreho, který vzal Fernanda Alonsa pod křídla své manažerské společnosti a zajistil mu místo pro rok 2001 v týmu Minardi. I tam dokázal Alonso svůj talent, ačkoliv na body nedosáhl, a nebylo divu, že si ho Briatore vyžádal k sobě do Renaultu. Tam ho čekal nejprve rok testování, který byl přípravou na závodní angažmá. V roce 2003 už byl Alonso závodním jezdcem žlutomodrých a za důvěru se odměnil suverénním vítězstvím v Maďarsku. V sezoně 2004 sice vyšel co do vítězných závodů naprázdno, přesto vybojoval čtvrté místo v šampionátu, což byl do té doby jeho nejlepší výsledek.

Cíle Fernanda Alonsa ovšem směřovaly výše. Jeho čas přišel v roce 2005. Renault mu ušil na míru nový monopost R25 a Španěl si s ním po sedmi vítězstvích zajistil první titul mistra světa. Španělsko bylo ve varu a formule 1 dosáhla v této zemi poprvé popularity srovnatelné s motocyklovými závody. Ještě větší euforie zde zavládla o rok později, když Alonso titul obhájil. Také druhý titul získal v barvách Renaultu, ale již ve druhé polovině sezóny bylo zřejmé, že jej na konci roku čeká přestup ke konkurenční stáji McLaren-Mercedes.

Důvodů k tomuto kroku měl Fernando Alonso zřejmě více. Hledal novou motivaci a pravděpodobně tušil, že Renault po dvou vysilujících letech, v nichž vždy úspěšně bojoval o oba tituly, potřebuje nabrat novou sílu. On ale přitom chtěl být potřetí v řadě mistrem světa. McLaren-Mercedes šel výkonnostně nahoru a další z kandidátů na titul, italská stáj Ferrari právě ztratila dva strůjce veleúspěšného období 2000-2005, Michaela Schumachera a Rosse Brawna. Do kalkulace ovšem nezahrnul potenciál nováčka Lewise Hamiltona, kterého dosadila britská stáj po jeho bok do druhého kokpitu. A v tom se přepočítal i Ron Dennis. Namísto harmonického soužití opanovala McLaren nelítostná interní bitva, kterou média vzhledem k partnerství McLarenu s Mercedesem označila výstižně jako „válka hvězd“. Výsledkem bylo nečekané rozuzlení na konci sezóny. Z titulu se radoval Kimi Räikkönen na Ferrari a dvěma soupeřům od McLarenu zbylo při rovnosti bodů druhé a třetí místo v hodnocení jezdců.

Novou situaci Fernando Alonso, zvyklý od Renaultu na výsadní postavení a jednoznačný post týmové jedničky, neunesl a britskou stáj na konci roku 2007 opustil. Po zdlouhavých vyjednáváních se vrátil k Renaultu, v jehož barvách nakonec strávil dvě sezóny. Vstup do šampionátu 2008 nebyl zpočátku povedený, konec sezóny ale přinesl španělskému jezdci hojivou náplast v podobě dvou vítězných velkých cen. Jak se později ukázalo, vítězství v Singapuru dostalo po roce příchuť skandálu, protože postup na první pozici zajistil Flavio Briatore bez vědomí Fernanda Alonsa řízenou nehodou jeho týmového kolegy Nelsona Piqueta jr. Tzv. crashgate jen potvrdila, jak hluboko morálně Renault upadl. Tomu odpovídaly výsledky jeho jezdců v roce 2009. Fernando Alonso už na nic nečekal a od sezóny 2010 se stal jezdcem italské stáje Ferrari.

Silné stránky: velmi rychlý, neschází mu závodnický instinkt, minimálně chybuje, dokáže zajet dobrý závod i s horším vozem

Slabé stránky: špatně se smiřuje s porážkou, nesnese konkurenci ve vlastním týmu